Jídelníček

Pojídání ovesných vloček prospívá našemu organismu víc, než byste čekali. Díky jejím vlastnostem zařadila americká Komise pro potraviny a léky ovesné vločky a výrobky z nich mezi funkční potraviny, takzvané potraviny obsahující složky mající v lidském organismu specifickou zdraví prospěšnou funkci.

Je velký rozdíl, snídáme-li sladkou buchtu, koblihu, rohlík s marmeládou nebo müsli s jogurtem, ovesnou kaši, celozrnný chléb se sýrem. Sacharidy typu jednoduchých cukrů obsažené v bílém pečivu jsou málo vhodné, protože nedodají organismu ty správné výživné hodnoty a je po nich rychle opět hlad. Jaké tedy správně vybrat?

Kakaové boby původně rostly jen v pralesích Jižní a Střední Ameriky. Jako první prý z nich uvařili hořkou tekutinu Mayové, kteří s kakaovníkem spojovali řadu rituálů. Aztékové pochutinu „chocolatl“ označovali za zdroj duchovní moudrosti a energie s afrodisiakálními účinky.

Čokoláda byla dlouho považována za lék a ještě na počátku 20. století se prodávala v lékárnách.
Mnozí by jistě léčbu čokoládou ocenili i dnes! K žádoucím projevům působení této „dobroty“ na organismus postačí 20 g kakaa nebo 15 g čokolády denně.

První továrnu na výrobu cukru vystavěli Arabové na ostrově Kréta okolo roku 1000 našeho letopočtu. První kostku cukru vyrobil Čech Jakub Kryštof Rad – ředitel rafinerie v Dačicích.

Mnoho žen se domnívá, že nejlepší variantou pro životosprávu jejich i jejich dětí je kompletně vyřadit z jídelníčku cukry. Ale to by byl omyl! Cukry – tedy monosacharidy a disacharidy sladké chuti – mají pro organismus velký význam. Po celý náš život představují pohotový zdroj energie pro svaly. Bez cukru glukózy by nefungoval mozek.