Historie cukru

Cukrová třtina je rákosovitá rostlina podobná bambusu, která má původ na území Indie. V roce 1774 byl objeven další zdroj cukru – cukrová řepa. Cukrová řepa není náročná na podnebí, proto výroba cukru z této rostliny záhy převážila. Třtinový cukr je však zdravější než cukr řepný. Obsahuje více jednoduchých ovocných cukrů – glukózy a fruktózy.

V současnosti se používá cukr třtinový i řepný – a to surový, rafinovaný, hnědý a různě ochucený. Nerafinovaný cukr má původní hnědou barvu, rafinací (chemickým zpracováním) se odstraňuje melasa, která hnědou barvu způsobuje. Hnědý cukr má výraznou chuť a aroma, je šetrnější na hladinu cukru v krvi a navíc obsahuje draslík, sodík, vápník, hořčík a řadu aminokyselin.


Kostkový cukr
První kostku cukru vyrobil Jakub Kryštof Rad – ředitel rafinerie v Dačicích. Radova žena se poranila při sekání cukru z velké homole a nabádala manžela, aby vymyslel praktičtější tvar cukru. Vynález spatřil světlo světa v roce 1841, roku 1843 se kostky cukru poprvé objevily na trhu. Z Dačic se kostky dodávaly také do Vídně a prodávaly pod názvem „čajový cukr“. Dačické prvenství dnes připomíná žulový pomník u náměstí ve tvaru kostky cukru.